Máte problémy s finančním úřadem?

Správce daně může provádět místní šetření, a to ve kterékoliv fázi daňového řízení. Místní šetření se nejčastěji provádějí za účelem vyhledání důkazních prostředků. Průběh místního šetření upravuje § 80 – 84 daňového řádu.

Místní šetření

O průběhu místního šetření se sepisuje protokol, pokud se jej kromě správce daně zúčastní i jiné osoby, nebo úřední záznam. Pořízen může být rovněž zvukový či obrazový záznam.

Úřední osoba provádějící místní šetření má v době přiměřené předmětu místního šetření, zejména v provozní době, právo přístupu na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů. Pokud podnikatel užívá své obydlí současně i pro podnikání, má správce daně právo přístupu i do tohoto obydlí. Ovšem pouze v případě, je-li to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jinak.

Dále má správce daně právo přístupu k účetním záznamům a k účetním a jiným dokladům. Zároveň si může vyžádat z účetních záznamů nebo z jiných informací výpis nebo kopii, a to i na technických nosičích dat. Dokonce má správce daně právo na použití programového vybavení, např. programu na vedení účetnictví.

Správce daně si může sebou odnést doklady a jiné věci. Může odebrat vzorky za účelem provedení expertízy.

Proti postupu správce daně při provádění místního šetření se lze bránit obecným institutem stížnosti dle § 261 daňového řádu.

Nadměrný odpočet DPH bývá nejčastější příčinou vytýkacícho řízení tedy postupu k odstranění pochybností dle § 89 – 90 daňového řádu.

Nadměrný odpočet DPH

Jedná se o postup při správě daní podle § 89 – 90 daňového řádu. Nejčastěji je vedeno právě ve věci nadměrných odpočtů DPH. V minulosti byl tento institut bohužel nikoliv ojediněle zneužíván k šikanování daňových subjektů, kdy jim byl mnohdy zcela bezdůvodně zadržován nadměrný odpočet, což v některých případech vedlo k ohrožení samotné existence firmy. Po zahájení vytýkacího řízení totiž skončí běh lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu a nadměrný odpočet je vrácen, pokud vytýkací řízení dopadne pro daňový subjekt dobře, až po 30 dnech od jeho ukončení, resp. po doručení platebního výměru, jehož vydáním každá vytýkací řízení musí skončit.

Zejména v důsledku revolučně se vyvíjející judikatury českých správních soudů a změny legislativy byla činnost správce daně v této oblasti značně kultivována.

Důležité je si zapamatovat, že vytýkací řízení musí být zahájeno tzv. výzvou správce daně, ve které správce daně nejenom sdělí, co se mu na daňovém přiznání nezdá, ale zároveň sdělí konkrétní pochybnosti, které ho k tomuto názoru vedou.

Vytýkací řízení lze zahájit pouze před vyměřením daně, tedy v podstatě pouze do 30 dnů po termínu pro podání daňového přiznání. Po uplynutí této doby lze daňovou povinnost prověřit pouze provedením daňové kontroly.

Podle ústavy má daňový subjekt právo na to, aby rozhodnutí správce daně bylo na základě jeho žádosti (žaloby) přezkoumáno soudem. Za tím účelem byl po dlouhých váháních schválen zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Řízení před Správním soudem

Soudní řád správní má pro projednávání žalob stanovena velmi přísná pravidla a podání žaloby samotným daňovým subjektem bez kvalifikovaného zastoupení je prakticky téměř nemožné.

Nejčastějším typem žalob v oblasti daní jsou žaloby proti zamítnutí odvolání proti doměření daně podle ust. § 65 s.ř.s. Tedy finanční úřad nejprve doměří daň, proti tomuto doměření je podáno odvolání, které je finančním ředitelstvím zamítnuto. A právě zamítavé rozhodnutí finančního ředitelství je předmětem žaloby. Žalovaným je tedy finanční ředitelství, žalobcem je daňový subjekt, kterému byla doměřena daň.

Správní soudnictví je dvoustupňové. Soudem v prvním stupni je příslušný krajský soud, soudem ve druhém stupni je Nejvyšší soud správní se sídlem v Brně. Takže ani výhra, ani porážka u krajského soudu není definitivní, protože proti rozhodnutí krajského soudu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost může podat jak daňový subjekt, tak i finanční ředitelství.

Před krajským soudem může zastupovat daňový subjekt daňový poradce. Pro podání kasační stížnosti je třeba využít služeb advokáta, který obvykle s daňovým poradcem, který vede spor od začátku, úzce spolupracuje. Často má za tímto účelem daňový poradce již dopředu “svého” advokáta, se kterým v této oblasti společně působí.

Podat žalobu je však možné i v průběhu daňové kontroly, a to tehdy, pokud by byla daňová kontrola prováděna zjevně nezákonným způsobem. Například by byla prováděna po uplynutí prekluzivní lhůty pro doměření daně, byla by prováděna nepříslušným správcem daně, byla by prováděna u někoho, kdo vůbec není daňovým subjektem apod. V takovém případě se využívá institutu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. § 82 s.ř.s.

Posledním typem žaloby, který připadá v daňové oblasti v úvahu, je žaloba na ochranu před nečinností správního orgánu dle ust. § 79 s.ř.s. Tato by připadala v úvahu např. v situaci, kdy by finanční úřad neúměrně protahoval vytýkací řízení ve věci odpočtu DPH.